"Krize důvěry? Ale v co nebo koho...?"
Světová Ekonomika se potácí v krizi, politikové a vlády postižených států vesměs nevědí jak se zachovat a tvrdošíjně odmítají postoje specialistů. Což jak se v poslední době ukazuje není specialitka jen české vlády.
Scénář jako vystřižený z perfektního Thrileru. Indexy na Wall Street padají na své dno rychlostí Formule 1. Toxické hypotéky zaplavují trh v USA a na základě toho se otevírá Pandořina skříňka... Jedna velká banka za druhou se potápí a stejně jako tomu bylo na Titaniku i zde skáče posádka do širého oceánu. Začíná vyšetřování které ve svém důsledku nenajde nikdy konkrétního vyníka. Proč...?
Protože neexistuje. Celá tato krize je vyvolaná jedním faktorem. Honbou za vysokým ziskem. Možná si ti čtenáří kteří zde nejsou poprvé pamatují na můj článek o konečném růstu Ekonomiky. Stalo se přesně to co jsem očekával. Představa že Ekonomika může růst do nekonečna je zcestná. Jako všechno i ona má své hranice. Takže co se vlastně stalo? Investorům ale především bankám došlo že jsou na hranicích. A jak dál zvyšovat své zisky? Uměle !!! A tak dochází k tomu že velké korporace se zadluží a vyplácejí velká dividenda, banky provazují své služby a vytváří stínové klienty, tedy klienty reálně nerentabilní ovšem papírově solventní. Tím vzniká spirála neplatících klientů a Exekutorské úřady si mnou ruce. Koupě schopnost obyvatelstva je pomalu ale jistě likvidována. Banky mají obrovské zisky a Akcie letí strmě nahorů. Akcionáři a zejména Investoři odhazují veškeré zábrany. Retailové banky pod tíhou pseudostability sahají k závažnému kroku a podnikají expanze do Investic. Manažeři těchto bank neprofesionálně transformují retailovou banku na banku investiční. Jak čas ukazuje tato strategie nefunguje a banka nedosahuje kýžených výnosů. Ale ani toto varování nestačí a banky sahají k poslednímu kroku. Jako retailové banky zaštiťují své investice vklady klientů. Konec se tedy neodvratně blíží.
A stalo se. Kombinace špatných investic které banky ničí a toxické hypotéky vyvolávají vlnu paniky. Většina Investorů by nikdy nevěřila že tato situace může nastat. Jsou určitá pravidla která se prostě neporušují. A najednou došlo k jejich porušení. Nikdo nevěří nikomu a tak Investoři citlivě reagují na každou sebemenší Informaci z trhů. Technické Analýzy pomalu ztrácejí na své podstatě a do popředí se dostává fundamentální Analýza. Co to znamená? Že každé prohlášení Centrálních bank a politických představitelů je vyhodnocováno. A Investoři reagují. A jak historie ukázala politici Ekonomice nerozumí a rozumět nemůžou. A tudíš jejich kroky vyvolávají v Ekonomickém světě paniku. Příklad: Německá vláda se zaručuje za 100% vkladů klientů. Důsledek? Podívejme se na situaci z blízka. Segment právních a fyzických osob z cizích států zareaguje Logicky, přesune své vklady na účty v Německu. Z okolních států tak začíná proudit obrovské množství vkladů což Ekonomiku přirozeně vychyluje, na spolkovou vládu je vyvíjen obrovský tlak a dcečiné banky se pomalu hroutí pod tíhou výběrů. Co nastává? Tento šok se Logicky jak už to v Globální Ekonomice chodí přesouvá do Německa, to už nedokáže čelit tomuto tlaku a ekonomické krizi a hroutí se. Vláda není schopná vyplatit 100% zisků vzhledem k obrovskému nárůstu vkladů a hroutí se její hospodářství. Dál již netřeba psát ...
A vzhledem k tomu že politici nejsou ochotni poslouchat odborníky tak opatření které vydávají jen vyvolává další vlnu paniky. Důvěra se může obnovit jedině tak že Trh se zcela přirozenou cestou sám očistí. Pokud politici budou zachraňovat špatné investice a instituce které jsou přirozeně odsouzené k zániku Trh se nikdy nevyčistí a důvěra se nebude moci obnovit. Začarovaný kruh že? Státy sice tvrdí že brání běžného klienta a jeho vklady, bohužel je to jen lež. Protože právě tento klient zaplatí záchranu těchto institucí na daních.
Sledoval jsem vystoupení p. Jiřího Paroubka v TV, snaha o vyslovení nedůvěry vládě je za situace kdy EU vážně zvažuje sankce vůči ČR a jejímu konstantnímu postoji k Evropské politice, před jejím vlastním předsednictvím, krok čirého šílenství. A to je právě kámen úrazu, politikům jde vždy jen o politiku. Bohužel málokdy o fakta. A právě to je důvod proč se má řešení této krize ponechat na centrálních bankách a trhu. Zde mají zapracovat regulátoři a Trh. Nikoliv politika. A co můžeme očekávat dál? Rozhodně nic příjemného to nebude. Vzhledem k tomu že v důsledku těchto událostí budou Investoři zaměřovat své aktivity zcela jiným směrem bude trvat minimálně několik let než trh nabude své síly. Otázkou je kdo na tom nakonec vydělá.
